Pěstounské péči se věnují muži i ženy různých profesí, věku i vzdělání

IVETA HRUŠKOVÁ je privátní bankéřka.

S manželem vychovávají dceru z prvního manželství Ivety a další čtyři děti mají v pěstounské péči.

privatni-bankerka

„Po rozvodu jsem zůstala s patnáctiletou dcerou sama. Obě jsme si přály pro Katku nějakého prima bráchu, a tak jsem si zažádala o svěření dítěte do pěstounské péče. Krátce nato jsem se seznámila se svým mužem, a tak jsme přípravu na pěstounskou péči absolvovali s manželem společně. Místo bráchy nám svěřili hned dvě holčičky – sestry, které se ale navzájem neznaly, protože každá vyrůstala jinde. A tak nás bylo najednou pět. Koupili jsme starý dům, postupně ho opravovali a učili se spolu žít. Někdy to byly situace na zabití, a kdo by čekal nekonečnou vděčnost, ten by to asi brzy vzdal. My jsme si s manželem ale vzali ještě další dva kluky z dětského domova. Děti jsou velmi temperamentní a lidé kolikrát hledají důvody, proč to vlastně děláme. Pěstounská péče není adopce. Dítě není vaše, má své rodiče. Můžete ho milovat, ukazovat mu cestu, ale nikdy si ho nesmíte přivlastnit. Když za tím někdo vidí peníze, říkám ironicky: tak si to zkus sám. Můžu zodpovědně říct, že je určitě tisíc lepších způsobů k vydělání peněz a pro peníze se pěstounská péče dělat nedá. Já rozhodně nelituji, mám prostě ráda ten mumraj doma a ubíjí mě představa, že bych přišla do prázdného bytu a dívala se na televizi.“